Různé prohlížeče
V čem je problém - Proč to tak je - Současné prohlížeče - Standard, nebo optimalizace? - Rozlišení obrazovky - Konkrétně
V čem je problém?
Začínající Internetoví autoři nejsou psychicky připraveni na smutnou pravdu:
- Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit diametrálně odlišně.
Na Internetu nevím, jaký prohlížeč můj čtenář používá. Můžu jenom tušit. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro něj, obvykle je potřeba, aby to vypadalo stejně ve všech hlavních prohlížečích.
Pokusím se nastínit nejčastější problémy a jejich řešení. Ale napřed krátký historický úvod.
Proč to tak je
Internet se vyvíjí neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci.
Je zřejmé, že starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale novější věci a nové tagy a styly staré prohlížeče zobrazovat neumějí.
Kromě oficiální verze jazyka existují různé hybridní formy, rozšíření. Výrobci prohlížečů (zejména Microsoft) se snažil do svých prohlížečů zabudovat podporu nestandardních věcí, které byly teprve v návrhu. Čili interpretace jazyka HTML je závislá na prohlížeči, který používá čtenář (klient).
V poslední době se to trochu uklidnilo. Microsoft do Internet Exploreru 6 (který se už nevyvíjí) zapracoval podporu některých důležitých standardů. Konkurenční prohlížeče Mozilla a Opera jsou docela v pohodě.
Současné prohlížeče
V roce 2003 lze potkat tyto prohlížeče:
| Typ, verze | Rozšířenost | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Internet Explorer 5, 5.5 a 6 |
93 % všech w-uživatelů, na Linuxu není |
Velmi dobrý prohlížeč, který je v současnosti de facto standardem. Verze 5, 5.5 a 6 se liší pouze v detailech. Verzi 4 má asi 0,3% |
| Mozilla, (FireFox a další klony) | 3% w-uživatelů, asi 50% linuxáků | Velmi dobrý program označovaný obecně jako Mozilla. Patří pod to i FireFox. Má budoucnost. |
| Opera 7 | 3% w-uživatelů | Velmi dobrý prohlížeč se zajímavým ovládáním. |
| Konqueror | 30% linuxáků | Dobrý prohlížeč s podporou lecčeho |
| Safari | asi 70% mac-uživatelů | Nejlepší prohlížeč platfomry Mac |
| Netscape Comunicator 4.* | 0,0% w-uživatelů, asi 0,1% linuxáků | Nic moc prohlížeč, rozšířený trochu více v zahraničí. Všichni se modlíme, aby vymizel. |
| Lynx | Starší textový browser | Textový prohlížeč pro Linux. |
| Links | Linux s textovým režimem | Textový prohlížeč pro Linux, rychlý, původně český. Zvládá rámy, tabulky, ale ne styly. |
| Prohlížeče mobilních zařízení | Velmi různá podpora HTML, spíše špatná podpora stylů. | |
Následují podrobnosti o důležitějších prohlížečích.
Internet Explorer (zkratka IE nebo také MSIE)
Protože nejrozšířenějším prohlížečem je Internet Explorer, hodně lidí stránky ladí pro něj a v ostatních prohlížečích jenom trochu kontrolují, jestli to funguje. Dá se to tak dělat.
Dobré verze Internet Exploreru jsou od pětky výše. Liší se pouze v detailech (zejména interpretace blokových CSS vlastností, rozšíření CSS a JavaScriptu). Čtvrtá verze se dnes prakticky nevyskytuje (méně než půl procenta v roce 2003).
Do jednoho počítače se dá nainstalovat více verzí Intenret Exploreru. Dlouho se to ale nevědělo (Microsoft říkal, že se ty verze navzájem nesnesou). Ale existují balíčky umožňující instalaci verzí 5.0 a 5.5 vedle dříve nainstalovaného IE 6.0. Více informací o instalaci tří verzí Exploreru najednou.
Mozilla
Nejlepší dnešní prohlížeč. Podporuje CSS ve verzi 2 a Javascript lépe než Microsoft Explorer, DOM2. Drží se standardů. Umí dobře zobrazovat XML. Blokové elementy vykresluje trochu jinak než Internet Explorer (správně). Zdrojáky a instalačky pro všechny platformy lze najít na www.mozilla.org. Uživatelé si mohou svou Mozillu přizpůsobit pomocí jazyka XUL.
Existují různé distribuce Mozilly, současná se jmenuje FireFox (býval to FireBird). Mozilla existuje i v češtině, říká se jí Czilla. Pokud někde uvidíte Netscape 6 nebo 7, je to také klon Mozilly. Ke stažení je Mozilla třeba na stránce www.czilla.cz.
Opera 7 +
Opera je velmi dobrý prohlížeč, stáhněte si na www.operasoftware.com. Nyní i verze 7.5, která je skvělá, ale už i 7.0 byla dobrá verze. Má velmi dobré ovládání (gesta myší jsou fantastická), je rychlá. Stránky zobrazuje hodně podobně jako Explorer, ale umí i standardní vykreslování. Jediná nevýhoda je banner v pravém horním rohu prohlížeče (Opera není freeware, ale bannerware).
Netscape (NN)
Nejhorším prohlížečem minulosti je Netscape 4. Dnes jej používají pouze nepřátelští webmasteři a kritici, když chtějí dokázat, že máte špatně udělané stránky. Chybuje a padá. Lze na něj zanevřít (psáno 2003), protože v každém operačním systému pro něj existuje lepší alternativa.
Co je Netscape 6 a 7: Netscape další verzi prohlížeče nechal vyvíjet nezávislou skupinou jako open-source. Tak vznikla Mozilla. Vývojovou verzi Mozilly přejal Netscape a udělal z ní prohlížeč Netscape 6. Jádrem je vykreslovací program Gecko. Netscape 6 a 4 jsou ke stažení na www.netscape.com, kde jsou též archivní starší verze (např. verze 3, která vůbec nepodporuje styly).
Když se dnes mezi webmastery mluví o Netscape, myslí se tím verze 4. Verzi 6 a 7 se říká Mozilla, protože to je Mozilla.
Alternativní prohlížeče
- Linuxový Konqueror je fajn.
- Textové prohlížeče Links a Lynx jsou velmi oblíbené mezi uživateli Unixů a Linuxů. Links je český a relativně nový, Lynx je starý nečeský.
- Prohlížeče na Macu moc neznám. Nejlepší je Safari, existuje IE 5 (který s IE na Windows nemá moc společného). Pro Mac existuje Mozilla FireFox a na Macu ještě existuje nativní prohlížeč Camino (informace od Adama Haunera).
- Některé programy tvářící se jako autonomní prohlížeče (třeba MyIE, AwantBrowser) ve skutečnosti používají vykreslovací jádro z Internet Exploreru nebo z Mozilly (Gecko).
Starší verze
Občas se objevují trojkové verze Exploreru a Netscapu, zejména jako relikty na počítačích z let 1995 a 1996. Moderní věci (styly apod.) nepodporují (nebo špatně). Webmaster by se zbláznil, kdyby měl myslet i na tyto prohlížeče. Za uspokojivý výsledek se tedy považuje, pokud jsou v nich stránky alespoň čitelné.
Standard, nebo optimalizace?
Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema:
- Mám dělat chudé, "standardní" stránky, které se dobře zobrazí ve všech prohlížečích,
- nebo mám stránky odladit pro jeden druh prohlížeče (optimalizovat) a pak se jenom modlit, aby se to jinde zobrazilo správně?
Většina amatérů volí druhý postup.
Někteří dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". Uživatelé ostatních nechť si trhnou nohou, já za nic nemohu. Nepište to tam! Je to pakárna. Kdo má správný prohlížeč, je v pohodě, kdo má špatný, ten si kvůli vám nebude stahovat jiný. Ani nepůjde kupovat nový monitor.
Metoda jednoduchosti
Pokud by bylo na výběr jen mezi těmito dvěma přístupy, bylo by dobré držet se jednoduchých, standardních postupů a žádné šílenosti do stránek nezařazovat. To vůbec není špatná cesta! Existují ale i jiné metody.
Metoda pokusu a opravy
Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je slušná metoda, leč příliš pracná.
Metoda znalosti verzí HTML
Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné.
Rozlišení obrazovky
Když dělám důkladněji upravené stránky, často brečím nad tím, že nevím, jaké rozlišení bude můj čtenář používat. Mám dělat pro rozlišení 1024 bodů na řádek nebo jenom 800? Nebo méně? Možnosti řešení:
- Nedělat důkladně graficky upravené stránky nebo je dělat tak šikovně, aby na šířce nezáleželo (udělat je "gumové" aneb "s plovoucí šířkou"). Dá se to (hodně pomáhají styly).
- Uzavřít celou stránku do stylovaných divů s pevnou šířkou (nejčastěji 760 bodů). (Výjimečně do tabulky; pomaleji se to zobrazuje a je s tím více práce.) V poslední době je toto řešení kritizováno majiteli mobilních počítačů s malým displejem.
- Nějakým skriptem si zjistit, jaké rozlišení klient používá a přepnout jej na danou stránku. Chce to mít více verzí stránky a umět skriptovat. Špatně se to aktualizuje, neb je třeba měnit více stránek najednou. Nebo pomocí skriptů a stylů po načtení stránky šířku stránky upravit podle velikosti okna. Já osobně tyto metody nedoporučuji, protože to často chybuje.
Konkrétně
Mám zkušenosti s mnoha prohlížeči, v tabulce zmiňuji pouze ty, které se běžně vyskytují. Když jsem tuto tabulku v roce 97 psal poprvé, byly v ní zcela jiné sloupce a hemžilo se to hodnotami NE. Jak je vidět, časy se hodně zlepšily (aktualizováno 2004).
| Typ | Internet Explorer 5, 5.5 a 6 |
Mozilla (Netscape 6 a 7, Firefox atd.) |
Opera 7 |
|---|---|---|---|
| JavaScript | Ano | Ano | Ano |
| VBScript | Ano | Ne | Ne |
| DOM | nestandardní | standardní | asi nestandardní |
| DHTML | Po svém | Po svém | Po svém |
| CSS styly | Ano | Výborně | Ano |
| CSS 2 | něco málo | skoro kompletně | zčásti |
| CSS pozicování | Ano | Ano | Ano |
| Grafické filtry | Ano | Ne | Ne |
| Tagy <div> a <span> | Ano | Ano | Ano |
| Tabulky dle HTML 4 | Ano | Ano | Ano |
| Java applety | Po nainstalování | Po nainstalování | Volitelně při instalaci |
| Flash | Po nainstalování | Po nainstalování | Po nainstalování |
| Rámy | Ano | Ano | Ano |
| Tag <iframe> | Ano | Ano | Ano |
| Zobrazení XML | Ano | Ano | Ano |
| XSLT transformace | trochu po svém | Ano | nevím |
